Co mají Češi dělat, když se kvůli válce nedostanou do práce? Zákon na to pamatuje, je ale třeba jednat
Tisíce Čechů uvázly kvůli krizi na Blízkém východě v Dubaji a na dalších místech regionu. Mezi nimi jsou i zaměstnanci, kteří se měli vracet z dovolené a nastoupit do práce, kvůli zrušeným letům ale nemohou. Na co mají nárok? Ačkoli podobně jako v době pandemie covidu nemohou být na pracovišti, tentokrát je situace jiná, vysvětlují právníci oslovení Deníkem N.
Daniel kvůli americko-izraelskému útoku na Írán s celou rodinou uvázl v Dubaji. Do práce se měl vracet v pondělí, s uzavřením vzdušného prostoru se ale plány rodiny zkomplikovaly. Jak tuto situaci řeší směrem k zaměstnavateli?
„Popravdě práci nyní moc neřeším, není na to čas, i když dal jsem vědět, kde jsme, co se děje a že se nemohu vrátit. Snažíme se se ženou uklidnit děti, se kterými jsme víkendové noci trávili ve sklepě, a s konzulátem řešíme, co bude dál. Doufám, že se situace brzy zklidní a všichni se vrátíme,“ říká otec od rodiny, který si nepřál zveřejnit celé své jméno.
Stačí takovéto oznámení do práce a je v pracovněprávní rovině vše automaticky v pořádku? Nebo je potřeba dělat více, aby zaměstnanci například nehrozila výpověď kvůli absenci? „Pracovněprávní předpisy výslovně nepamatují na situaci, kdy by zaměstnanec z důvodu ozbrojeného konfliktu uvázl v zahraničí," říká vedoucí olomoucké advokátní kanceláře David Pytela.
Zaměstnanec má nárok na neplacené volno
To ale podle něj neznamená, že není možné takovouto situaci právně vyřešit. „Nejbližší řešení je aplikovat jiné důležité osobní překážky v práci (§ 199 zákoníku práce), konkrétně jejich prováděcí výčet v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., nejpřiléhavěji položku ,přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků' Podle ní by zaměstnanci mělo náležet pracovní volno, nicméně nenáleží mu náhrada mzdy," je přesvědčený advokát.
Jak dlouho může takové neplacené volno trvat, není podle Pytely nikde definováno, podle jeho mínění to ale může být i několik týdnů.
Podobně to vidí i Tomáš Procházka, který je partnerem advokátní kanceláře Aegis Law. „Pracovní právo s přerušením dopravy nebo zpožděním hromadných dopravních prostředků naštěstí výslovně počítá. Zaměstnanci mají automaticky právo na poskytnutí neplaceného volna v případě, kdy je dopravní kalamita nepředvídatelná a zaměstnanec se do práce nemohl dostat jiným přiměřeným způsobem. Obě podmínky budou pro Čechy uvázlé v Dubaji v tuto chvíli splněné," říká advokát, který se pracovním právem zabývá dvacet let.
Zaměstnavatel má podle něj povinnost takovou situaci akceptovat a za absenci z důvodu nečekaně zrušených letů zaměstnance nemůže propustit. Správný postup je ale co nejdříve informovat zaměstnavatele o tom, že se zaměstnanec z důvodu zrušených letů nemůže dostavit do zaměstnání, a průběžně ho informovat o tom, jak se situace vyvíjí a kdy společnost může očekávat jeho návrat do práce.
„V takovém případě má zaměstnanec nárok na neplacené volno v nezbytném rozsahu. Nejde ale o bianko šek na prodloužení dovolené, protože zaměstnanec se i během volna musí přiměřeným způsobem snažit dostat se co nejdříve do Česka, aby mohl nastoupit do práce,“ zdůrazňuje Procházka.
Přesný právní postup v takových nečekaných situacích vysvětluje advokát poradenské skupiny V4 Group Viktor Kubuš. „Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu,“ cituje advokát zákoník práce.
Bude-li zaměstnavatel trvat na doložení důkazů o nemožnosti dostavit se do práce a nebudou-li mu stačit veřejně dostupné zprávy, musí mu zaměstnanec doklady dodat. A to například v podobě potvrzení o zrušení letu, informace od letecké společnosti a podobně. „Překážku v práci je zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat. Ke splnění povinnosti podle věty první jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost," píše se dále v zákoníku práce.
Hrozí i výpověď
Procházka ale upozorňuje na to, že nárok zaměstnance na neplacené volno má svá omezení, může jej ovlivnit například vypravení repatriačního letu. „V takovém případě má zaměstnanec povinnost let využít, a kdyby v zahraničí vlastní vinou zůstal déle, než je nutné, začala by se jeho nepřítomnost už posuzovat jako neomluvené absence, za které by už riskoval výpověd'," varuje advokát specializující se na pracovní právo.
Procházka ale zároveň doplňuje, že když zaměstnanec uvázne na odlehlém místě a nemůže se bez velkého ohrožení svého života a zdraví dostat na místo odletu, nemusí zbytečně riskovat. Stále by se však měl snažit o co nejdřívější návrat, jakmile bude možný bez ohrožení jeho života a zdraví.
Pytela zase upozorňuje na to, že zaměstnanec byv práci mohl mít problém, kdyby do zahraničí vycestoval s vědomím, že zrušení letů může nastat, tedy když byla daná destinace veřejně vyhlášena jako riziková. Potom by se podle advokáta tato situace mohla posuzovat tak, že zaměstnanec má na nastalé situaci spoluvinu.
S covidem situaci srovnávat nelze
Ačkoli se oslovení advokáti shodují na tom, že zaměstnanci se kvůli překážce v práci nemohou dostavit do zaměstnání, situace je podle nich jiná než za covidu, a právě proto nelze očekávat jakýkoli nárok na náhradu mzdy.
„Covid-19 měl úplně jiný rozměr, protože postihoval přímo Českou republiku a byl regulován opatřeními vydanými orgány ČR. A ačkoli byly koronavirus a související vládní opatření, kvůli kterým došlo k uzavření provozoven, považovány za překážku v práci, byla to překážka na straně zaměstnavatele, která má jasně nastavené parametry pro náhradu mzdy. Proto byly podnikatelům vypláceny náhrady, aby je mohli uhradit," vysvětluje Pytela ze stejnojmenné advokátní kanceláře.
Stejně to vidí i Kubuš. Ten ale poukazuje na to, že kdyby zaměstnanec v zahraničí uvázl během pracovní cesty, nárok na náhradu mzdy mít bude: „V tomto případě by se jednalo o překážku na straně zaměstnavatele, a ne na straně zaměstnance. Plus by zde měl zaměstnanec nárok na cestovní náhrady, například na ubytování.“
Při soukromých cestách naopak nelze očekávat nějakou výjimku ve vyplácení mzdy ani v okamžiku, kdy vláda ještě nevypravila repatriační lety. „Z hlediska odměňování zaměstnance nehraje roli, zda česká vláda vyšle, nebo nevyšle letadlo. Z pohledu zaměstnavatele by bylo nefér, aby ,ze svého' platil, že jeho zaměstnanec během dovolené uvázl na letišti v cizině. Kdyby zaměstnanci platil za jeho nepřítomnost, tento zaměstnanec by v podstatě byl zvýhodněn vůči zaměstnancům, kteří pracují," vysvětluje advokát V4 Group.
Co dělat, aby lidé nepřišli o mzdu
Je ale několik možností, jak v době uváznutí v zahraničí o mzdu nepřijít. Zaměstnanec se například může s firmou dohodnout, že si prodlouží volno a bude čerpat delší dovolenou. Peníze si tak uchová, zbyde mu ovšem méně volna.
„Prodloužení dovolené je ale možné pouze na základě dohody obou stran například prostřednictvím
e-mailu nebo SMS. Není možné, aby dovolenou okamžitě nařídila firma nebo si její prodloužení určil zaměstnanec sám," vysvětluje Procházka.
A dále je možné, aby pracovník pracoval na dálku. Musí však mít uzavřenou dohodu o takové práci. „Detailní podmínky práce a to, jestli mu šéf může práci v zahraničí nařídit, závisí na znění dohody o práci na dálku v konkrétní firmě. Bez takové dohody firma práci v zahraničí zaměstnanci nařídit nesmí a zaměstnanec není v zahraničí povinen pracovat," říká partner kanceláře Aegis Law.
Je-li však o práci v zahraničí zájem z obou stran, je možné dohodu o práci na dálku uzavřít i z Dubaje. „Musí být sice uzavřená ‚písemně', ale to je řešitelné například e-mailem," nabízí řešení Procházka.
Sám zaměstnavatel ale o takovou práci nemusí mít zájem. „Nabízí se zde srovnání s pandemií
covidu-19, ale hlavní rozdíl vnímám v tom, že během pandemie si většina zaměstnanců zvládla nějakým způsobem z práce odnést domů svůj pracovní počítač. Ten může turistům v Dubaji chybět a zaměstnavatelé často nemusí stát o zpřístupnění svých dat na místních nezabezpečených počítačích," vysvětluje možné obavy advokát.
Po pandemii navíc podle něj došlo k doplnění zákoníku práce o pravidlo, že vyžadovat práci na dálku bez dohody se zaměstnancem firmy smějí jen během krizového stavu, který v současné chvíli vyhlášen není.
Obecně je ale podle Procházky nejdůležitější, aby zaměstnanec se svým zaměstnavatelem a svými nadřízenými průběžně komunikovat snažil se jim vysvětlit své možnosti i pochopit přání firmy. Pravidlo o neplaceném volnu je totiž pouze výchozím bodem, a když existuje shoda, může být řešení velmi flexibilní - od placené dovolené až po práci na dálku či například i náhradu mzdy, uzná-li to za vhodné sám zaměstnavatel.
Celý rozhovor s advokátem poradenské skupiny V4 Group Viktorem Kubušem si můžete přečíst zde: