Návrat elektronické evidence tržeb (EET) od ledna 2024 přináší také řadu daňových změn, které ovlivní rodiny, studenty a gastronomii. Mezi novinkami je obnovení školkovného a studentské slevy na dani, snížení DPH na nealkoholické nápoje v restauracích a osvobození spropitného zaměstnanců od daní. Tichá vína budou opět zahrnuta mezi daňově uznatelné firemní dary. Zákon má širší dopad, než jen na evidenci tržeb, a domácnosti i firmy by se měly s novými pravidly seznámit před rokem 2027. Je důležité, aby veřejnost nevnímala změny pouze jako návrat EET, ale také jako příležitost k úpravě svých financí.
Návrat elektronické evidence tržeb od ledna příštího roku není jedinou změnou, kterou nově schválený zákon přinese. Daňový balíček spojený s EET 2.0 obnovuje školkovné a studentskou slevu na dani, snižuje DPH u nealkoholických nápojů podávaných v gastronomii, osvobozuje část spropitného zaměstnanců od daní a odvodů a vrací daňové zvýhodnění tichého vína poskytovaného jako firemní dar. Nová pravidla začnou platit od 1. ledna 2027.
Evropská komise dospěla k závěru, že se Babiš nachází v potenciálním střetu zájmů a pozastavila část dotace. „U mě by ale zřejmě ani nestačilo, kdybych se zastřelil,“ reagoval premiér.
České firmy drží v hotovosti a na účtech bank přes dva biliony korun. Jde o 19 procent finančních aktiv společností, což je téměř dvojnásobek proti průměru zemí EU. Stojí za tím horší řízení hotovosti či struktura ekonomiky.
Tuzemské firmy držely podle dat Eurostatu loni hotovost a bankovní depozita ve výši 2013 miliard korun, v roce 2019 to bylo „jen“ 1,25 bilionu korun.
Hotovost a bankovní depozita tak představují v Česku 19 procent všech finančních aktiv společností mimo oblast financí.
Průměr v zemích Evropské unie je přitom jen deset procent. „Na evropské poměry drží poměrně velkou část svých finančních aktiv v nejvíce likvidní, ale zároveň nejméně výnosné podobě, typicky na bankovních účtech,“ upozorňuje hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
V Německu je tento podíl okolo deseti procent a v Rakousku to je zhruba patnáct procent. „Kdybychom se měli stát v tomto měřítku Evropany, tak by na běžných účtech měly mít firmy polovinu peněz. Tisíc miliard na nich leží oproti evropskému normálu,“ dodává Hradil.
Největší hotovost v poměru k celkovému finančnímu majetku drží řecké firmy a to přes čtyřicet procent. Vyšší podíl hotovosti oproti průměru v
Evropské unii je obvyklý zejména v postsocialistických zemích včetně právě Česka.
„Možná všechny tyto země mají větší potřebu hotovosti než zkušené kapitalistické státy,“ říká Hradil a pokračuje: „Nebo je to dané tím, že nemáme ještě zkušenosti s řízením cash flow (správa peněžních toků, pozn. red.) a řízením firemních financí. Zatímco na Západě vědí, že nemusí sedět na takových hromadách hotovosti, protože nejsou objektivně potřeba, tak u nás technika spravování firemních financí není ještě tak vyvinutá.“
Podobně se vyjadřují i další experti. „Když firmě leží přebytek rok na účtu úročeném skoro na nule, je to ztracený výnos. U menších a středních firem je to podle mé zkušenosti nejčastější slabé místo, často jen proto, že nikdo nemá treasury (řízení peněžních prostředků a likvidity, pozn. red.) v popisu práce,“ líčí problém Michal Jelínek, partner poradenské skupiny V4 Group.
Podle ředitelky obchodu a distribuce Investiky Evy Dvořákové je nutné si uvědomit, že volně ležící hotovost není zdarma. Je proto podle ní nutné počítat i s tím, že „pokud ji neinvestuji správně, o jaký výnos přicházím“.
Firmy proto podle Dvořákové musí rozdělit volné prostředky na část, kterou opravdu potřebují okamžitě například na mzdy, na investice a pak na strategický kapitál. „Se všemi těmito skupinami peněz je možné pracovat jinak a různým způsobem je investovat,“ doplňuje Dvořáková. Cílem je snižovat náklady na kapitál. Velké korporace už s hotovostí takto pracují. „U menších a středních firem se tento přístup teprve prosazuje,“ doplňuje Dvořáková.
Za vyšším podílem kapitálu na účtech v Česku ve srovnání se západní Evropou stojí i další faktory. „České firmy jsou konzervativní a rezervu na účtu berou vážně. Posledních pár let je v tom jen utvrdilo. Po
covidu přišla
energetická krize, k tomu vysoká inflace a skokový růst sazeb. Když se podmínky mění takto rychle, je vyšší likvidita poměrně levná pojistka,“ říká Jelínek.
Ostatně podobně konzervativně jako české firmy se chovají i domácnosti. Ty podle Hradila drží okolo čtyřiceti procent aktiv v likvidní podobě – tedy v hotovosti okamžitě připravené k využití, zatímco průměrný Evropan drží přibližně jen třicet procent.
Další důvody souvisí s podobou
české ekonomiky a zdrojů financování. „Česká ekonomika stojí na bankách, kapitálový trh je proti západní Evropě mělký. Firmy tedy drží peníze tam, kde je to pro ně nejjednodušší, tedy v bance,“ říká Jelínek. Podle Hradila jsme navíc průmyslovější ekonomikou oproti Evropě, což se odráží v jiných požadavcích na hotovost.
Celý článek s partnerem V4 Group Michalem Jelínkem si můžete přečíst zde:
https://archiv.hn.cz/c1-67826910-dane-v-roce-2026-novy-pohled-na-benefity-zvysene-odvody-nebo-zmeny-u-druzstevnich-bytu?utm_source=chatgpt.com
Zdanění kryptoměn se v Česku výrazně proměnilo. Pro řadu investorů až překvapivě výhodným směrem. Nová pravidla, která se poprvé promítají do daňových přiznání podávaných úřadům právě nyní, otevírají cestu k výraznému daňovému osvobození. Ale pozor, stačí jeden špatný krok a můžete skončit i s trestním stíháním. Podle partnera poradenské společnosti V4 Group Michala Jelínka je také otázka, zda stát nepřestřelil. Co na investory do kryptoměn v daních číhá?
Tisíce Čechů uvázly kvůli krizi na Blízkém východě v Dubaji a na dalších místech regionu. Mezi nimi jsou i zaměstnanci, kteří se měli vracet z dovolené a nastoupit do práce, kvůli zrušeným letům ale nemohou. Na co mají nárok? Ačkoli podobně jako v době pandemie covidu nemohou být na pracovišti, tentokrát je situace jiná, vysvětlují právníci oslovení Deníkem N.
