Konec února a březen jsou měsíce tradičně spjaté s přípravou daňového přiznání. To se týká i skupin obyvatel, které o tom často netuší. Kdy podávají daňové přiznání důchodci, studenti a rodiče na rodičovské či mateřské dovolené? Podívejte se na následující souhrn.

Důchodci: Rozhodují vedlejší příjmy i výše samotné penze.

Pokud někdo pobírá starobní důchod, podání daňového přiznání k dani z příjmu se ho většinou netýká. Situace se však mění ve chvíli, kdy důchodce získá další zdanitelné příjmy, tím může být například brigáda, poloviční úvazek či podnikatelský projekt.

„Přiznání musí podat důchodce, pokud vydělal více než 50 tisíc korun, pokud se jedná o příjmy, které jsou předmětem daně a současně se nejedná o příjmy osvobozené, zdaněné srážkovou daní a nejedná se o příjmy ze zaměstnání u zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec podepsal prohlášení poplatníka. Povinnost vzniká také v případě, kdy měl poplatník příjmy ze zaměstnání od jednoho nebo více zaměstnavatelů a nepodepsal u všech prohlášení k dani. Další situací je kombinace zaměstnání a dalších zdanitelných příjmů, které nejsou daněny srážkovou daní a které přesáhnou 20 tisíc korun ročně,“ vysvětluje partner V4 Group Michal Jelínek.

V některých případech se však zdanění může týkat i samotného důchodu, a to v případě, že roční souhrn důchodu překročí zákonný limit, dani tedy podléhá částka nad touto hranicí. Například za rok 2025 činil limit 748 800 korun ročně, tedy 62 400 korun měsíčně. Do tohoto limitu se započítávají i případné důchody ze zahraničí.

„V praxi přitom často rozhoduje kombinace více druhů příjmů. Pokud například důchodce pobíral roční důchod 380 tisíc korun, prodal cenné papíry, které držel déle než tři roky, za 85 tisíc korun a pronajímal garáž s ročním příjmem 45 tisíc korun, povinnost podat přiznání mu nevznikne. Důchod nepřesahuje zákonný limit, příjem z prodeje cenných papírů bude osvobozen a příjem z pronájmu nepřekročil hranici 50 tisíc korun,“ uvádí jeden z příkladů daňový poradce V4 Group Tomáš Topinka.

Studenti: Přiznání často znamená vrácení daně

U studentů také platí obecná pravidla pro podávání daňového přiznání. Povinnost může vzniknout například při podnikání nebo příjmech z pronájmu, pokud překročí zákonné limity. Nejčastěji si však studenti přivydělávají formou závislé činnosti, tedy prostřednictvím pracovního poměru nebo brigád.

„Klíčové je, zda student u zaměstnavatele podepsal prohlášení poplatníka k dani v případě, že pracuje na pracovní smlouvu nebo i na dohodu o provedení práce, přičemž na tuto dohodu překračuje měsíční limit příjmů, z kterých se odvádí srážková daň, který pro roku 2025 činil 11 499 korun. Pokud například pracuje na pracovní smlouvu, podepsal prohlášení poplatníka a nemá jiné zdanitelné příjmy vyšší než 20 tisíc korun ročně, daňové přiznání podávat nemusí,“ doplňuje Jelínek. Pokud student prohlášení nepodepsal a pracoval na pracovní smlouvu, je nutné požádat zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech a na jeho základě podat daňové přiznání. Student si v něm může uplatnit základní slevu na poplatníka, což často vede k vrácení části nebo celé zaplacené daně.

Specifická pravidla platí u dohody o provedení práce. Pokud student nepodepsal prohlášení a jeho měsíční příjem nepřesáhl zákonný limit, který pro rok 2025 činí 11 499 korun, daň se odvádí srážkou a povinnost podat přiznání nevzniká. Podat si přiznání bývá ale výhodné, protože student může dodatečně uplatnit slevu na poplatníka a získat zaplacenou daň zpět. K tomu je nutné doložit potvrzení o sražené dani od zaměstnavatele.

Rodiče na mateřské či rodičovské: Klíčová je sleva na děti

Rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené se při daňových povinnostech řídí obecnými pravidly. Významnou roli však hraje daňové zvýhodnění na vyživované děti, které může výrazně snížit daňovou povinnost nebo vést k vyplacení daňového bonusu.

„Roční daňové zvýhodnění činí 15 204 korun na první dítě, 22 320 korun na druhé dítě a 27 840 korun na třetí a každé další dítě. Zvýhodnění může uplatnit pouze jeden z rodičů, avšak rodiče si mohou jeho uplatnění mezi sebou rozdělit podle jednotlivých měsíců,“ říká Topinka.

Daňové zvýhodnění může využít rodič, který je daňovým rezidentem České republiky. Za určitých podmínek jej mohou uplatnit i daňoví nerezidenti z Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, pokud alespoň 90 procent jejich příjmů pochází z České republiky.

Pokud daňové zvýhodnění sníží daňovou povinnost na nulu, může vzniknout nárok na daňový bonus. Ten je vyplácen pouze při dosažení minimální roční výše příjmů ze zaměstnání nebo podnikání odpovídající šestinásobku minimální mzdy.

Za vyživované dítě se považuje například vlastní dítě, osvojenec, dítě partnera nebo dítě v náhradní péči. Nárok na zvýhodnění zpravidla trvá do 18 let věku dítěte, případně až do 26 let, pokud se dítě soustavně připravuje na budoucí povolání nebo nemůže pracovat ze zdravotních důvodů. Dočasný pobyt dítěte mimo společnou domácnost, například kvůli studiu, přitom nárok na zvýhodnění neovlivňuje.

Typickým příkladem je situace, kdy je jeden z rodičů na rodičovské dovolené a nemá zdanitelné příjmy. V takovém případě může daňové zvýhodnění uplatnit druhý z rodičů, pokud splňuje zákonné podmínky. Ten může zahrnout i dítě partnera, pokud s ním žije ve společné domácnosti.

Pozor na kombinaci příjmů

„Povinnost podat daňové přiznání často nevzniká kvůli jednomu konkrétnímu příjmu, ale jejich kombinací. Platí to zejména u seniorů s vedlejšími výdělky, studentů s více brigádami nebo rodičů, kteří vedle péče o děti získávají investiční nebo jiné příjmy. Důležité tedy je pravidelně kontrolovat strukturu příjmů. V řadě případů totiž podání daňového přiznání neznamená doplatek daně, ale naopak možnost získat část zaplacených prostředků zpět,“ uzavírá partner V4 Group Michal Jelínek.

Celý rozhovor s partnerem V4 Group Michalem Jelínkem a s daňovým poradcem V4 Group Tomášem Topinkou si můžete přečíst zde:

https://www.denik.cz/ekonomika/prehledne-kdy-podavaji-danove-priznani-duchodci-studenti-a-rodice-s-detmi/